Tohle je Bukrin, nevyčerpatelný zdroj min, patron a skvělé místo k táboření.

To dole je z moderní historie. V roce 1990 tu byly domovy bohatých lidí. Dnes jsou jejich majitelé ve vězení a domy zůstaly nedokončené. Jednoho dne byli jejich majitelé prosperující lidé, mysleli si že úspěch potrvá navždy...ale pak se politika a ekonomická situace změnily a pokaždé, když se hubené vrány dostanou k moci přijdou sníst ty tlusté.

Máme mnoho takových domů v sousedství, celé vesnice. Říkáme jim pohřebiště peněz. Jsou z časů, kdy se Sovětský Svaz rozpadl a mnoho lidí rychle zbohatlo a záhy skončili v plamenech.

Tento je postaven na krásném místě. Na jednom z kopců Bukrinské bitvy. Připadá mi jako památník lidí, kteří věřili v lepší život. V téhle zemi nebudou bohatí lidé nikdy v bezpečí.

To uprostřed jsem já s kytarou a mí přátelé Alex a Max. Pomáhají mi kopat.

Kluci milují naše tábornické cesty a není to zpěv co je přitahuje. Jsem nejhorší zpěvačka na světě. Když je čas vyhnat nezvané hosty, můj zpěv přijde vhod. Věřím, že na našem tábornickém životě mají rádi dvě věci, první je kopání a druhé moje kuchyně. Asi nebudu gurmánským kuchařem, ale moje vaření je dobré. Jednou se k nám připojil jeden člověk a posedla ho žravost, která způsobila 20 kilo ve dvou týdnech. Asi by přibral více, ale naše zásoby došly tak jsem mu zazpívala.

Další stránka